Kůrovec
Možná tě překvapí, že lýkožrout smrkový, o kterém se často mluví jako o ničiteli rozsáhlých lesů, je velký přibližně jen půl centimetru.
Lýkožrout získal svoje jméno od toho, že žere lýko. Lýko zajišťuje v kmeni přenos vody a živin, proto strom při jeho výrazném poškození odumírá. Lýkožrout smrkový napadá čerstvě vytěžené smrkové dříví, stromy vyvrácené, polámané a oslabené stojící stromy, například imisemi, suchem, dřevokaznými houbami. Při přemnožení však napadá i stromy zcela zdravé.
Jak se lesníci před kůrovci brání?
Lesník musí mít „uklizeno“, tedy nesmí v lese nechávat například větrem vyvrácené nebo zlomené stromy. Také musí neustále sledovat množství těchto brouků, a pokud dojde k jejich přemnožení, tak je odstranit. K tomu využívá například lapače* nebo lapáky**, dalo by se říci pasti, do nichž kůrovce lákají a shromažďují je tam.
Kůrovec je v příslušné vyhlášce (č. 101/1996 Sb.) zařazen mezi tzv. kalamitní škůdce, takže majitel lesa je povinen bedlivě sledovat jeho počty a zabraňovat jeho rozšiřování.
*Lapač – past v podobě plastového odchytávacího zařízení, láká brouky za pomoci umělého feromonu. Lesníci lapače také pravidelně obcházejí a kontrolují stav zachycených brouků. Brouky potom hubí. Lapače najdete nejčastěji na pasekách, vzdálené od hrany porostu.
**Lapák – položený strom zakrytý větvemi, aby pomaleji vysychal. Lapák je na obou koncích podložen, aby se zvýšila jeho účinná plocha pro odchyt brouků. Kůrovce nezahubí, pouze odchytává. Lesníci lapáky pravidelně obchází a kontrolují výskyt a množství zachycených brouků. Včas pak musí lapáky asanovat – odvézt z lesa nebo odkornit, aby vylíhnuvší se generace brouků nenalétla zpátky do lesa.
